128 YF 19.7.

128 YF 19.7.

PIVOVARSKÉ SKLEPY

Rozsáhlé pískovcové sklepy po bývalém městském pivovaru. Pivovar byl postaven roku 1666 pod kostelem, kde byly dokonale využity tamní obrovské přírodní sluje. Ve středověku kronikářem Bohuslavem Balbínem (osvíceným vzdělaným jezuitou) velmi kladně hodnocené sklepy, které měli tehdy svojí kvalitou převyšovat vinné sklepy v Žernosekách na Litoměřicku. Nepřístupné.

Dosud nejhlubší a nejdelší známý podzemní komplex na území města, z přírodních slují uměle přetvořené tzv. pivovarské sklepy. Domnělé katakomby pod kostelním vrchem, však s tímto dílem souvislost nemají. Zajímavost však čekala v nedalekých Příkopech, ulici z jižní strany kostelního vrchu, tedy kousek za rohem. Zde při průzkumu dvou malých sklípků po bývalých domcích, zničených při náletu 8. května 1945, se dozvídáme od majitele, že původně s pozemkem po obou původních domcích, jeho rodiče koupili pouze jeden sklípek. Do toho druhého se s bratrem až později proškrábali! Tehdy se jim otevřel neznámý prostor, který však jevil známky opracování kopákem, ale neexistoval žádný vchod nežli ten, kterým se doslova proškrábali dovnitř. Dlouho spekulovali, zda při bombardování nebyl nějakým záhadným způsobem vchod zavalen, ale po bedlivém ohledání stěn, zjistíte, že všechny stěny jsou neporušené a z rostlého pískovce, taktéž strop i podlaha, takže záhada trvá. Dle vlastních slov, od té doby již nikdy do skály neškrábali - "ty pověsti o katakombách a podzemí pod kostelem a tak.., bylo to prostě tajemné a děsivé, co tam všechno může být, že člověk už to raději nepokoušel."

Němci za války disponovali tajemnou stavební hmotou zvanou Licin (též Lizin, Litzin), která naprosto dokonale imitovala pravý pískovec. Je možné, že by podobnou kamufláž tolik typickou pro nacistické úkryty a úložiště použili právě zde a proč? Nyní je nutné zjistit význam původní zástavby a jejich majitele.

128 YF 8.2.

128 YF 8.2.

SCHWABITZ / SVÉBOŘICE

Ralsko z jiné perspektivy, pohled na obec kolem roku 1930. Snímek zabírá převážně tzv. Niederdorf - Dolní ves, která byla ještě mimoto rozdělena na horní a dolní část.

128 YF 28.10.

128 YF 28.10.

SCHIEDEL BEI NIEMES / ŽIDLOV U MIMONĚ

Ojedinělý záběr na zdejší zástavbu, zřejmě jediná dochovalá pohlednice z emise tiskaře F. Schäfera z přelomu 19. a 20. století. Na štítu stavení v popředí dosud nerozluštěný nápis živnosti či řemesla.

127 YF 2.10.

127 YF 2.10.

SCHIEDEL / ŽIDLOV

Sklep usedlosti východně od páteřní komunikace. Při vjezdu do bývalé obce od Kuřívod, v zatáčce lemované původními patníky odbočíme do lesíku po pravé straně, mineme dvě rumiště po původních staveních a řadu pískovcových sloupků plotů ohraničujících dávno zaniklé dvorky a zahrady. Hájkem dojdeme až na samý okraj vzrostlé vegetace, kde se dodnes ukrývají nejčitelnější stopy po zaniklé vesnici Židlov v podobě ruin usedlosti s dvěma sklípky a zatím dobře zajištěnou studnou. Zbytky zdí zde dosahují výšky 2,5 m, první ze sklepů je značně zanesen zeminou a druhý hrozí bezprostředním sesutím, jeho strop se již zčásti propadl. Studnu zakrývají panely a oplocení, skulinou však lze vidět, že voda tam je a drží se u samého okraje.

126 YF 7.12.

126 YF 7.12.

KOMU VADILO IMPOZANTNÍ PANSKÉ SÍDLO?

Odstřelený zámek v Mimoni byl dominantní stavbou celého náměstí. I když zbořený, obestírají jeho osud dodnes mnohá mystéria. Už samotná demolice v roce 1985 budí značné podezření, neboť památka předtím prošla značnými úpravami a poměrně rozsáhlou rekonstrukcí. Jedna ze smysluplějších teorií tvrdí, že za destrukcí zámku stojí tehdejší snahy komunistického režimu, státního aparátu a ruské okupační armády, operující v přilehlém vojenském prostoru. Zničením turisticky atraktivních cílů, zamezení rozvoje kulturního a civilního sektoru, cestovního ruchu a pohybu nežádoucích osob vůbec by město prošlo určitou bolševickou metamorfózou z kultrně-historického správního centra na čistě vojenské městečko. Zlí jazykové tvrdí, že zámek sehrával i mnohem významnější roli v nacistické akci s názvem BURGUND a nesl proto v celé akci i výsostné označení římskou I., a tato skutečnost je pravým důvodem jeho zániku. Osobním pátráním jsme doložili i svědectví o podzemních chodbách dnes někde v místech informační tabule u zámeckého mostu - jejich účel je však nejasný..

Na snímku nahoře formace trubačů Henleinovy strany o Prvním máji v roce 1937 nad níž se tkví až hypnotizující nápis "Jeden národ, jedna vůle, jeden cíl!".

126 YF 19.1.

126 YF 19.1.

SCHIEDEL - DEUTSCHBÖHMEN

Ojedinělá pohlednice se zaniklou obcí Židlov. Emise z období dvacátých let dvacátého století, korespondovaná ze dne 7. září 1923. Záběr zachycuje dolní část této původně 2 km dlouhé obce s téměř německým osídlením (375:1). Název Deutschböhmen je dobové označení příhraničních částí, jenž známe též jako Sudety, Následné etapové názvy Sudetengau a posléze Sudetenland jsou označení téhož území, jen v rozličných časových úsecích. Doposud nikdy nepublikovaný snímek, v čemž tkví právě celá jeho unikátnost!

126 YF 30.12.

126 YF 30.12.

Y.M.C.A. HÖFLITZ

Unikátní dobový snímek patrové budovy u Hvězdovského rybníka, patřící sdružení Y.M.C.A. - nejstarší a největší mládežnické organizaci na světě. Akronym Y.M.C.A. (Young Men's Christian Association), neboli "imca" lze volně přeložit jako křesťanské sdružení mladých lidí. Vznik snímku není datován, ale jedná se o meziválečné období, 20. až 30. léta 20. století.

pouze subjektivní a relativní datování

126 YF 2.6.

126 YF 2.6.

Dorfbach - Rzeczka

Komplex Riese (Obr) jsem prvně navštívil již před lety. Byl to výraz mého dlouholetého zápalu o tuto oblast evokovaný uzounkou knihou Zdeňka Háka "Hitlerovo Vlčí doupě". Malá stať pojednávající o Hitlerově hlavním stanu v Dolním Slezsku tzv. FHQ Anlage Riese (Zařízení Obr), mě doslova fascinovala.
Myšlenka prozkoumat podzemní labyrint mě pronásledovala ještě dobrých pár let, než jsem konečně stanul v pozdních odpoledních hodinách, po namáhavé a zdlouhavé cestě pěšky z českých Janoviček před vchodem do komplexu Riese. Soumrak sedal na liduprázdné Soví hory a temný vstup dýchal i v parném létě chladný vzduch z hlubin skalního masivu. Speleologie a průzkum podobných systémů je pro mě vždy výzvou a netřeba uvádět, že i přes riziko plynoucí z osamoceného výzkumu, pustil jsem se směle do nitra hory.
Dolní Slezsko a zvlášť Soví hory (Eulengebirge) vždy navštěvuji s určitou pokorou, je to území zkoušené podobně jako u nás Sudety. Vždy jsem to zde považoval nikoliv za Polsko, ale jako stálou, neoddělitelnou a právoplatnou součást Německa, navzdory všem poválečným uspořádáním vítězných mocností. Jistě, platím polskou měnou, luštím nápisy v polštině a sem a tam míjím polského obyvatele. Není to však jejich zem a vnímám to všude kolem i na nich samotných. Německý duch je tu patrný i po 70. letech od vysídlení posledních obyvatel. Například architektura! Polské hospodaření s ní je ovšem děsivé. Devastace některých budov a dokonce i památek svědčí o všem.. Ale vraťme se k podzemí.
Mým prvním z navštívených objektů v komplexu Riese byl Säuferhöhen (Osówka), o rok později následoval Wolfsberg (Włodarz) - skutečný gigant s 3500 m a naposled paradoxně turistům nejdéle veřejnosti přístupný objekt Dorfbach (Rzeczka) - nejmenší, avšak s největší dosud známou halou celého Riese. Každý z uvedených objektů má i svá mystéria. Říčka jich má hned několik, včetně telekomunikační centrály a anomálie před vchodem. Zbylé objekty Ramenberg (Soboň), Jawornik, Sokolec jsou přístupné pouze na vlastní nebezpečí, i když posledně zmíněný je dnes znepřístupněn zcela, v rámci úprav a zajišťování pro budoucí komerční využívání. Všechny uvedené názvy jsou poválečné a odvozené od nejbližších obcí. Jaké skutečné označení nesly samostatné objekty za války, vzhedem k choulostivosti celého projektu, není známo. V současné době se vedou zuřivé spory o účelu stavby, projektová dokumentace mizí koncem války, svědci jsou odsunuti, mrtví nebo zarytě mlčí a tak podzemní komplex zůstává nejzáhadnější stavbou celé Třetí Říše.

125 YF 24.2.

125 YF 24.2.

MIMOŇ - PODZEMÍ VRCHU KALVÁRIE

Zdánlivě nesourodá dvojice snímků...
Přesto Ralsko a jeskyně v úpatí vrchu Kalvárie mají k sobě blíž, než je na první pohled možná patrno. Pozornost tentokrát věnujeme Calvarienbergu nad autobusovým nádražím, pozoruhodným pískovcovým sklepům v jeho úbočí a jedné tradované chodbě, ukryté někde v jeho nitru. Neznámé ruce kdysi ve středověku zde vytesaly do pískovce rozmanitý labyrint chodeb. Podzemí zažilo v průběhu staletí mnoho úprav, zřejmě nejzásadnější pro adaptaci na hospodářské sklepy. Nesporně tyto aktivity ovlivnili hlavně jižní stranu při silnici na Č. Lípu. Pětici zdejších sklepů při cestě k pavilónku na úpatí Kalvárie, doplňují níže další tři pod úrovní současné vozovky. Ty však z větší části podlehli značné destrukci a propadlé stropy vytvořili na podlahách nepřekonatelnou překážku v podobě několika tunových hald písku. Horní sklepy jsou všechny až na jeden znepřístupněné, to brání jejich prozkoumání i jakémukoliv konstatování stavu. Do revoluce sklepy využívali i velkostatky k uskladnění ovoce a zeleniny, což naznačuje, že prostory mohli být v relativně dobrém stavu. Jediný dnes přístupný sklep má neuvěřitelných 14,5 m a není vyloučeno, že ostatní budou ještě hlubší dle větracích komínů na povrchu, které se nacházejí ve vzdálenějších bodech než námi naměřená hodnota. Není vyloučeno, že některé převisy i na severní straně mohou být poznamenány též lidskou činností a vstupy zakrývá jen dlouholetá vrstva nánosu zeminy či dokonce mohou být záměrně uměle zasypány. V terénu se objevuje několik výklenků, avšak nehlubších jak půldruhý metr.
Historky o chodbě se tradují celé roky, kdo konečně poodhrne clonu tajemna nad tímto vrchem?

Na horním snímku pohled od "Sokolky" k muzeu, v pozadí majestátný vrch Ralsko. Opodál vlevo, mimo záběr leží Křížový vrch, který skrývá poměrně opomíjené podzemí tvořené hlubokými pískovcovými sklepy. Na severní straně od autobusáku najdeme nepříliš hlubokou sluji (dolní snímek), spíše převis, do nějž řada místních legend soustředí domělou podzemní chodbu až pod vrchol Ralska.

125 YF 2.2.

125 YF 2.2.

WOKEN BEI NIEMES

Blíže neurčená společná fotografie svatebčanů před kaplí Svaté trojice v Oknech u Mimoně. Vpravo zachycena část budovy školy (Volksschule).

• Snímek v současnosti doplňuje databázi portálu zanikleobce.cz

125 YF 21.11.

125 YF 21.11.

K-S 24

Pěchotní srub K-S 24 v Orlických horách je společně s opodál stojícím objektem K-S 25 jediným fortifikačním zařízením, kde byly za války prokazatelně zkoušeny německé tajné zbraně. Na jeho svrchním plášti je dodnes patrné silné narušení armování od podkaliberních střel Rochling, které soustavnou střelbou do stejného místa vytvořily ve stěně železobetonové stavby díru skrz na skrz. Vývoj německých tajných zbraní poznamenal i nedalekou tvrz Hůrka u Králík, i když zbraň zde zkoušená zapadá spíše do kategorie "zázračných zbraní". Nesla označení Tajfun a jednalo se o bojový výbušný plyn. Přísné utajení, kterému kdysi celý projekt podléhal, trvá dodnes. Vítězné velmoci vyvinuli značné úsilí objevit složení plynu, což se jim nakonec i podařilo. Po svém znovuobjevení plyn putoval opět pod zámek, dle vyjadření světových mocností jde s ohledem na vzrůstající terorismus o příliš choulostivý materiál. V levém dolním rohu i nám dobře známý bunkr lehkého opevnění vzor 37, tzv. Řopík, jejichž dvojlínie se táhne severozápadně i podél Mimoně. Méně známý fakt ovšem je, že línie bunkrů tzv. "mimoňské příčky" měla být někde v místech "rakvárny" u Pertoltic pod Ralskem posílena o pět těžkých pevností neboli srubů, na jaké narážíme právě tu na Orlicku a Kralicku.

Na snímku v levém dolním rohu řopík orlické línie vyjímečný tím, že má u pravé střílny malý diamantový příkop.

125 YF 18.11.

125 YF 18.11.

SOVÍ HNÍZDO

Po úpatí mýtické hory Ralsko pomalu šplhám k hlavnímu cíli na vrcholu, gotické ruině korunující jeho špici. Ke zdolání jsem tentokrát zvolil nezvyklou a neprobádanou cestu od Srního potoka.
Příkrým svahem, zdobeným nazlátlým bukovým listím, postupuji značně ztuha. Kluzké listí mi to nezlehčuje. Podzimní scenérie tvoří nebývalou kulisu tomuto labyrintu roklí, skal a strží. Všude kolem absolutní ticho, že by i padající listí bylo slyšet, teda nebýt mě.. Pod metaforickým sedlem hory nacházím malý skalní převis, tzv. "Soví hnízdo", jenž nese název podle místních milých nájemníků - puštíků.
K přenocování mě to nakonec nezlákalo, ale k odpočinku, posezení a posilnění před dalším náročným výstupem, jaký jenom tato strmá a nezkrotná hora skýtá, ideální místo.

125 YF 31.10.

125 YF 31.10.

KŘÍDSKÁ KAPLE

Na snímku z 30. let 20. století slabě patrná křídská obecní kaple. Přesto lze fotografii považovat za zcela unikátní, neboť žádná jiná, kde by byla kaple zvěčněná neexistuje. O půdorysu stavby máme jistější představy - její rozměry byly 6x6 m a stanou se cílem našeho dalšího pátrání, které proběhne koncem měsíce listopadu.
pod číslem (1) kaple sv. Jana a Pavla
(2) hospoda čp. 16

125 YF 22.10.

125 YF 22.10.

POVOZ S VOLKY

Další z unikátních fotografií ze zaniklé obce Kracmanov. V pozadí zachyceno jedno z četných hospodářských stavení - stodola. Povoz tažený zvířaty nebyl tehdy ničím neobvyklým a patřil k zázemí každého hospodářství. Na snímku právě vyváží močůvku na pole.

124 YF 31.3.

124 YF 31.3.

WOKEN BEI NIEMES

Masivní propad skalního sklepu v Oknech u Mimoně. Tento a další blízké sklepy byly opravdové katakomby, vedly hluboko do skály a sesuvy jsou tak v krajině značně markantní. Do zbytků sklepu se lze ještě spustit, ale celkové prostředí na klidu moc nepřidá, zvlášť při pomyšlení na nestabilitu samotného pískovcového podloží. Netřeba připomínat, že každý další sesuv by byl pro kohokoliv dole zcela fatální.

124 YF 25.3.

124 YF 25.3.

SVÉBOŘICE

Tři sklepy lemující starý úvoz. Jeden z nich je nedokončený a má pouze naznačený vchod, další dva jsou typické skalní sklepy hospodářského charakteru. Zdejší v pískovci tesané prostory nesou krásně patrné stopy po opracování stěn původními nástroji, zvlášť nedokončená stavba, kde bylo užito pouze hrubého kopáku. Jaký asi lukrativní obchod tesání skalních sklípků ve své době bylo? Nedokončený sklep je zajímavým dokladem o tomto zapomenutém řemesle, které vedle typických dobových řemesel jako byl dráteník, sedlář či zvonař, rovněž nepřežilo do současnosti, navíc však v povědomí lidí nezakořenilo ani nějakým zvučným jménem, jako například tři výše zmíněná.

124YF 28.2.

124YF 28.2.

WOLSCHEN - OLŠINA

Nedávná stavební aktivita při zpevňování páteřní komunikace v bývalé obci Olšina měla za následek sesun sklepů v jejím bezprostřední okolí. Na SV cípu obce u křižovatky na Křídu a Palohlavy se utrhla zadní stěna sklepu a odhalila tak celkem opomíjené podzemní fragmeny domu, jenž zde stával. Po rekognoskaci terénu jsme zjistili, že zával nebyl zcela jediný a sklep jich v minulosti ustál více, o čemž svědčí masivní propad v jeho střední části. Po zdolání i tohoto závalu lze celkem snadno sestoupit do druhého podlaží sklepu, ovšem se značným rizikem, že Vás zde další zával uvězní nadobro. Zajímavostí je, že uvnitř naleznete ve zdi původní ocelové skoby a nad závalem vodovodní potrubí čnějící ven z půdy.

124YF 23.12.

124YF 23.12.

GASTHAUS HORN

Detail na pavlač Kracmanovského šenku s usměvavou majitelkou paní Marií A. Hornovou. Typickým prvkem německy mluvícího jazykového regionu byly vždy roubenné, podstávkové a hrázděné domy. Hostinec byl právě takovým učebnicovým příkladem zdejší lidové architektury roubeného domu s dřevěnou pavlačí.
O hostinci jsme v minulosti již něco málo psali a přinesli i snímky z průzkumu jeho pozůstatků. Nyní se nám ovšem naskytla neopakovatelná příležitost porovnat současný stav s pěti nově získanými dobovými fotografiemi. Toto je první z nich, další průběžně zveřejníme opět zde na stránkách.

124YF 22.12.

124YF 22.12.

VELKÝ JELENÍ VRCH

Výstup na Velký Jelení vrch (514 m.n.m.) je skutečným outdoorovým zážitkem. My jako výchozí bod zvolili křižovatku u zaniklých Svébořic a za ranního rozbřesku vykročili směrem k výraznému kopci. Podzim, jakožto i zima nejsou ani zdaleka období ke zdolávání podobného terénu nejvhodnější a podmínky na Jelením vrchu byli skutečným turistickým vyžitím. Neuvěřitelných 250km čtverečných lesů nabízí unikátní zónu klidu pro množství zvěře. My jí potkali plno a obvzlášťe pak jeleny, takže směle lze říci, že Jelení vrch skutečně nezapře své jméno. Nutno poznamenat, že na vrchol nevede žádná turistická stezka ani jinak značená cesta, tudíž postup územím leckdy prověří i zkušeného a protřelého průvodce. Navíc v říjnu bylo vše zapadané suchým listím a vrcholová část byla už naprostým hazardováním se zdravím, možná i životem, ale k vrcholové knize jsme se nakonec doškrábali. Autor vrchol. knihy zařadil první výstupy na rok 1900, ale je zřejmé že s přilehlými Svébořicemi byl kopec vyhledávaným cílem i dávno předtím. Čedičový vrchol nabízí úžasný kruhový rozhled a lze jej zdolat pěti variantami výstupu různého stupně obtížnosti.

NIEMES 26.11.1938

Před 74. lety.. Pokus o panoramatické foto z mimoňského zámku. Na náměstí dole sešikován sudetský lid při předvolebním projevu říšského ministra Dr. jur. H. Franka z Berlína. Všechny nemístné spekulace o tom komu zdejší obyvatelstvo vyjadřovalo svou nezměrnou loajalitu, jsou zcela rozprášeny jen při letmém pohledu na samotnou fotografii. Účast 10 000 osob deklaruje, jakým opěrným pilířem oblast mimoňska vždy pro národní socialisty byla a s klidem ji lze označit za tehdejší sudetoněmeckou výspu.

MIMOŇ POD HÁKOVÝM KŘÍŽEM

Značně emotivní snímek.. torzo německého stroje na letišti v Hradčanech (Kummer), v pozadí se vypíná majestátný kopec Ralsko (Roll), nepříznivé válečné období Mimoň zakoušela do posledních dnů války. Dokonce i v den osvobození 8. května 1945 zahynulo při bombardování ještě 55 lidí.
Vpravo stojí německé stíhací eso - plk. Hans Ulrich Rudell, jedna z osobností, jenž zde v Mimoni krátce pobývala. Těšil se značné popularitě, byl držitelem hned několika skvostných vyznamenání a vládl se svými 2400. sestřely celému válečnému nebi. Údajně bydlel v bytě nad spořitelnou v Mírovce, původně "Adolf Hitler Strasse".

-- článek se tvoří --

Vzhledem k soustavnému pošlapávání svobody projevu v naší zemi, váháme se zveřejněním tohoto článku.

PŘÍKAZ K VYSTĚHOVÁNÍ

Zde je přepis uředního dokumentu, který obdržela většina z obyvatel zdejších zaniklých obcí ke konci roku 1946. Všichni byli odsunuti a do svých domovů se nazpět již nikdy nevrátili. Tento malý úřední dokument asi nejlépe vystihuje neblahý osud, který postihl zdejší lid, i když pocity a příkoří spáchané lze jen těžko tímto cárem papíru vylíčit. Jména a údaje jsou záměrně vynechány.

NÁRODNÍ VÝBOR OLŠINA - PŘÍKAZ K VYSTĚHOVÁNÍ

pro ...............................

Z příkazu vojenského posádkového velitele byl jste určen k vystěhování a dostevte se proto dne 16.10. v 5 hod. na křižovatku silnic u osady Kracmanov směrem po silnici na Okna.
Povoluje se Vám s sebou vzíti 30kg zavazadel pro každou osobu. Cestujete spolu s ....................................
Zlato, cenné papíry, losy, vkladní knížky a klíče musí zůstati na místě.
Potraviny na 7 dní vezměte s sebou.

Pravidelní čtenáři

3. 9. 2015

Tajemství zkřížené ostrve

CVIKOV / ZWICKAU IN BÖHMEN

Cvikov - to není jen znovuzprovozněný pivovar z roku 1560, Severka a pomyslná brána Lužických hor. Je to především město s významnou historií, hlubokou od středověku až po tu z novodobějších dějin, jenž se psala v dobách né zas tolik vzdálených těm našim, konkrétně před 75. lety.. Město od nepaměti nesoucí ve svém znaku zkřížené ostrve, má pod sebou jinak na českolipsku nevídanou stavbu, tajemné podzemí budované ve válečném období. Proč tajemné, s jakým účelem a v jakém rozsahu se pokusím shrnout v tomto příspěvku.

V úpatí Zeleného vrchu severovýchodně od města leží dodnes pozoruhodně zachovalé chodby válečných protileteckých krytů. Dílo tvoří dvě souběžné štoly tesané do pískovce asi 40 m dlouhé, uprostřed vzájemně propojené. Vzdálenost obou vchodů je 44 m, vchody jsou do jisté míry zaneseny letitou erozí zeminy, takže do vchodu se nedá vejít vzpřímeně, jako kdysi. Dnes jsou navíc vchody opatřeny mříží, takže přístup je zamezen. Je pravděpodobné, že se do těchto prostor měla přesunout válečná výroba, zřejmě s padáky z místní textilky. To že nedokončené dílo bylo využíváno jako protiletecké kryty byla spíš improvizace a prozíravost soudobých organizací, jenž předpokládané spojenecké údery ze vzduchu, které prakticky terorizovali a decimovali celé Německo nepodceňovali. Podzemní kryt či továrna zůstali nedokončené až do konce války, přesto třeba nedaleký objekt s kryptonymem Nautilus podobný účel splňoval. Lindavské komory, Pekelné doly, Pusté kostely - různé názvy pro jeden a tentýž podzemní objekt v údolí říčky Svitávky. Největší pískovcové podzemí v Evropě! Od listopadu 1944 je zde prokazatelně podzemní továrna fy WFG s výrobní plochou 6000 m krychlových. Probíhala zde výroba rychlopalných děl MK 108 evakuovaná z Kalische, gyroskopy a snad i komponenty do samopalů. Spekuluje se, že výroba nemusela být vůbec tak konvenční, jak naznačují nalezené části dokumentace..
6. října 1938 navštívil Cvikov osobně sám Adolf Hitler v rámci své cesty osvobozenými Sudety. Je otázkou, jakou roli ve válečné mašinérii mělo cvikovské podzemí hrát, konec války vše utnul. Irelevantní ovšem není fakt, že budování čehosi v masivu hory započalo a osobní iniciace vůdce v tomto místě (byla vyšší než kdekoliv jinde), mě nutí nepodceňovat oblast cvikovska, mohla by totiž v budoucnu ještě překvapit podobně jako dnes třeba polské Soví hory.